Když se na mě Veronika obrátila s dotazem, zda bych jí a Jakubovi nafotil jednu retro fotku na svatební oznámení, zprvu jsem váhal, jelikož focení jedné jediné fotky u mě není zvykem. Ale po několika emailech a informaci, že by se fotilo s veteránem – Tatrou 603, mě to začínalo čím dál víc zajímat. Nakonec jsme se dohodli a na focení domluvili.
V den D jsem čekal na místě setkání a podle jedinečného zvuku motoru jsem poznal, že přijíždějí. Očekával jsem starší pár, který se do toho chystá po dlouhých letech na hromádce konečně „praštit“. No a jako bonus si svatbu zpestří autem z dob svého mládí.
O to víc mi spadla čelist, když z auta vystoupil mladý veselý pár. Po úvodním seznámení a prodiskutování představ mi hned padli do oka. Byli správně naladění, usměvaví a jejich dobrá nálada se okamžitě přenesla i na mě. Chuť k focení jim rozhodně nechyběla.
Po chvíli zkoušení světla a kompozice jsme našli optimální místo, kde snímek pořídíme. Zaparkovali jsme Tatru ke kraji úzké cesty v aleji a fotili. Obavy z ostatních aut, které potřebovaly úzkou cestou projet, se po chvíli rozplynuly, ačkoliv míjení o milimetry byl adrenalin. Setřít pot z čela a pokračujeme ve focení. Nakonec jsme se ale přece jen přesunuli jinam, abychom dále neblokovali cestu a nafotili ještě pár snímků i jinde.
Focení s Veronikou a Kubou šlo téměř samo. Oba byli po celou dobu ochotní a humor je neopouštěl, což je pěkně vidět především na poslední fotce v galerii… Dokonce jsem se setkal i s nabídkou, že by s Tatrou vyfotili oni mě. Tohle mě opravdu dostalo 🙂
