Na cestu do Dolomit jsem vydal s velkým nadšením. Společně s kamarádem, který je také fotograf, jsme tento výlet plánovali už dlouho. Jednou jsme ho museli odložit kvůli nepříznivému počasí, tentokrát se však vše zdálo ideální, a tak jsme jeden podzimní večer naložili auto a vyrazili na noční cestu. Ráno jsme dorazili k jezeru pod obrovskými skalami, které nám poskytlo perfektní základnu pro začátek naší výpravy.
Každý den jsme se budili s plánem zdolat novou trasu a objevit a poznat další krásná místa. Vstávali jsme brzy, několik hodin před svítáním, abychom nezmeškali první paprsky slunce na nějakém pěkném místě.
Stezky v horách se vinuly mezi skalními stěnami a podzimně zbarvenými lesy, Bylo to jako vstoupit do jiného světa. Ve výškách kolem 2500 m n. m. se příroda mění rychle, což jsme pocítili na vlastní kůži – jeden den jsme chodili v kraťasech a tričku, zatímco další den jsme se navlékli do péřových bund, čepic a rukavic. Krajina kolem nás se měnila stejně rychle jako počasí: od zlatavých luk po drsné, kamenité svahy připomínající měsíční krajinu.
Zažili jsme úplně všechno. Úchvatný východ i mrazivý západ slunce, jasné, ale i mlhavé dny, kdy se horské vrcholy ztrácely v oblacích, i deštivé odpoledne, které dodalo Dolomitům tajemný nádech. Byly to okamžiky, kdy se člověk zastaví a jen tiše sleduje tu krásu, která se před ním rozprostírá.
Jako dva nadšení fotografové jsme se snažili zachytit tyto chvíle. Každý z nás měl svůj pohled na krajinu a na detail, a tak vznikaly fotky, které vypovídaly o naší cestě z různých perspektiv. Po každém dni jsme se uléhali do spacáku s vědomím, že máme plné karty ve fotoaparátech a pocitem, že každý okamžik stál za to.
Na závěr našeho výletu se Dolomity rozloučily tím nejlepším způsobem. Mraky kolem vrcholků se začaly rozestupovat a my jsme měli šanci vidět, jak se sluneční paprsky proplétají mezi vrcholky hor. Skály zahalené do lehkého oparu, lesknoucí se jezera a kousek modré oblohy nad tím vším vytvořily nádhernou podívanou, která nám jen potvrdila, jak úžasné to místo je.
Bylo to, jako by nám Dolomity chtěly ukázat všechny své krásy na jeden záběr – divoké vrcholy, tajemná zákoutí a klidnou hladinu jezer. Odjížděli jsme s pocitem naplnění, že jsme viděli vše, co jsme si mohli přát, a vědomím, že na tento výlet budeme ještě dlouho vzpomínat. Podzim v Dolomitech má skutečně neopakovatelné kouzlo a už teď se těším, až se sem jednou vrátím.
