Trasa začínala na Skřítku a původně měla končit úplně někde jinde. Počasí bylo zprvu krásné (jasná obloha), ve vyšších místech však byla mlha a silný ledový vítr. Cesta do cíle byla hodně fyzicky náročná, protože ve vyšších místech byl skoro metr sněhu, a tak byl každý krok těžší a těžší. Šli jsme směrem k cíli, kudy nás nohy zavedly, převážnou část po hřebeni, kde nebyla žádná lidská stopa…
Když se začalo stmívat, pořád jsme se brodili sněhem, a i když jsme měli čelovky, do cíle to bylo daleko a sil už moc nezbývalo. Nakonec jsme to zapíchli u blízké Františkovy myslivny, kde jsme přespali ve spacáku. Teplota na teploměru byla v tu chvíli -17° C.
Nocovat jen ve spacáku jsme se nebáli, jelikož jsme takhle už párkrát nocovali, ale v takových teplotách to bylo poprvé. Promrzly veškeré věci a těch pár hodin bylo opravdu krušných.
Díky přenosnému vařiči jsme alespoň uvařili sníh a udělali si teplý čaj. Ráno jsme se vzbudili a promrzlí se vydali na cestu zpět ke Skřítku. Odměnou nám bylo hezké počasí, takže cestou dolů vznikla spousta fotek 🙂
